A tým 03.08.2022 | MW11
Rozhovor s brankářem Vajnerem po úvodním utkání s Duklou
V utkání s pražskou Duklou si odbyl premiérový start za Líšeň Tomáš Vajner
Vzhledem k tomu, že jsi do klubu přišel až v polovině přípravy, neměl jsi problém s tím zapamatovat si všechna jména svých nových spoluhráčů?
„Přiznám se, že to pro mě ze začátku nebylo vůbec jednoduché. Celý život jsem byl v Jablonci. Toto je moje první angažmá v jiném klubu a když přijdete do kabiny plné 20ti kluků, které vidíte poprvé, tak to přirozeně chce čas na zapamatování všech jmen. Ale jelikož s tím týmem trávíte denně většinu svého času, tak to netrvá takovou dobu."
Premiérový start ve druhé lize za Líšeň a hned vítězství a čisté konto, to sis určitě musel přát. Jak moc jsi tomu věřil, že by to mohlo vyjít, a obzvlášť na hřišti Dukly, která je označována jako jeden z favoritů na postup do první ligy?
„Samozřejmě jsem za to nesmírně rád, že se nám zápas na Julisce podařilo dotáhnout do vítězného konce. Ačkoliv ten náš výkon nebyl takový, jako třeba v generálce proti Slavii, tak si toho vítězství ceníme. Myslím si, že právě v tom zápase se Slavií jsme se přesvědčili, že můžeme hrát a vyhrát s každým, když budeme táhnout za jeden provaz a nevypustíme žádnou situaci. Právě takový pocit z naší kabiny mám, je tady skvělá parta, spousta vůdčích osobností a právě to se u nás odráží i na hřišti."
Pomineme-li střelu Matějky, kterému bylo posléze odpískáno postavení mimo hru, tak jsi v zápase nemusel čelit jediné střele na bránu. Co tomu říkáš?
„Už v těch přípravných zápasech jsem byl nadšený z naší defenzivní fáze. Má to souvislost s tím, jak jsem říkal, že nevypustíme jedinou situaci, hrajeme jako tým a díky tomu je opravdu těžké pro soupeře se do nás dostat. Kluci přede mnou odehráli skvělé utkání, zablokovali spoustu střel, čímž mi práci výrazně usnadnili. Budu se snažit jim to v dalších zápasech oplatit."
Proběhlo ti s přibývajícím časem hlavou, že může přijít ojedinělá příležitost soupeře, ve které by se případně mohlo rozhodnout o osudu celého utkání?
„Samozřejmě. Takové zápasy většinou rozhodne jedna šance. My jsme chtěli do poslední chvíle držet u sebe, nedat soupeři mnoho prostoru na naší polovině. Dukla z mého pohledu s přibývajícím časem začala být netrpělivá a začala nám to otevírat, z čehož pramenily naše šance a ve výsledku i ten vítězný gól."
Na začátku druhého poločasu ses po standardní situaci ze strany musel hodně natáhnout, abys stáhl míč ze vzduchu před nabíhajícím kapitánem Peterkou, který se do tebe opřel rukou. Ale tebe to absolutně nevyvedlo z míry, spousta brankářů by v podobném případě okamžitě dala hráči najevo, že takto ho atakoval naposledy. Jak jsi to vnímal ze svého pohledu?
„On se mě snažil ve výskoku rozhodit, což se mu nepovedlo. V té situaci jsem okamžitě koukal dopředu, jestli tam nejsme ve větším počtu na potencionální protiútok. Kdybych na něj bezprostředně po tom zákroku začal řvát, tak by to nikomu nepomohlo. Nepotřeboval jsem se vyvést z míry a chtěl jsem zůstat dále koncentrovaný. Jak jste sám zmínil, ten zápas mohla rozhodnout jedna akce, takže 100% soustředěnost byla na místě."
