U9 – Turnaj O pohár rytíře Vítka 12.1.

V neděli jsme vycestovali do Vítkovic, kde jsme se v úžasné sportovní hale Dubina poměřili s neznámými soupeři, především ze severu Moravy. Hrálo se futsalákem na házenkářské branky, jedinou vadou na kráse byly mantinely, kterými byla hala přepažena.

Základní skupina

SK Líšeň – 1. FC Poruba 1:0

Hned zrána nás čekal ostrý budíček. Výborný soupeř z Poruby hrál ve vysokém tempu a s patřičným důrazem, takže na nějaké rozkoukávání nebyl čas. Dokázali jsme tempo utkání zachytit, vypracovali si o něco víc šancí a jednu dokázali proměnit v rozdílový gól.

SK Líšeň – FC Vsetín 8:1

A jak jsme byli rozjetí, vlétli jsme stejným tempem na dalšího soupeře. Vsetín neměl kvality Poruby, takže se hrálo převážně na jednu branku, tomu odpovídá i výsledek, inkasovaný gól jde na vrub lehkomyslnosti za rozhodnutého stavu.

SK Líšeň – Baník Ostrava 8:0

Baník bohužel vyslal na turnaj r. 2012, což pro náš nažhavený tým nebyl důstojný soupeř, jednoznačná převaha a odpovídající výsledek.

SK Líšeň – ŠSK Bílovec 7:1

Také Bílovec jsme přehráli zcela jednoznačně, byli jsme pány na hřišti, opět jsme ale za rozhodnutého stavu podcenili defenzivní činnost a inkasovali zbytečnou branku.

Základní skupinu jsme vyhráli s plným počtem 12 bodů a impozantním skóre 24:2 a mohli se těšit na boj o medaile.

Semifinále:

SK Líšeň – FK Fotbal Třinec 8:2

Soupeř z Třince nebyl tak slabý, jak napovídá konečný výsledek, snažil se trestat každou naši chybu, ale hráli jsme s nasazením a touhou uspět. Kvalitní hrou a koncovkou jsme si budovali náskok, s narůstajícím skóre protivník postupně pochopil, že do finále půjdeme my a rezignoval.

Finále:

SK Líšeň – 1. FC Poruba 2:1 na penalty

Našim finálovým soupeřem byla opět Poruba, prahnoucí po odvetě. Ale my chtěli uspět rovněž, a tak se na hřišti odehrávala strhující bitva, hrálo se ve vysokém tempu, tvrdě, ale to neznamená, že by na hřišti nebyly fotbalové dovednosti. Měli jsme víc šancí a dostali se do vedení, jenže stačil jeden podceněný souboj, a nedoraz Poruba využila k vyrovnání. I nadále jsme měli víc šancí, koncovku jsme ale buď překombinovali, nebo nám ji zhatila nervozita. Utkání skončilo remízou a o vítězi musela rozhodnout penaltová loterie.

Každý tým kopal 3 penalty:

  1. Soupeř proměnil, Alexovu střelu brankář chytil – stav 0:1
  2. Mira penaltu chytá, ale neuspěl ani Kiko – stále 0:1
  3. Mira opět dokázal míč vyrazit a poslední jde kopat Dan, který ustál tíhu okamžiku a perfektní střelou nás udržel ve hře – 1:1

Nebylo tedy stále rozhodnuto, každý tým nyní kopal po jedné penaltě do rozhodnutí:

  1. Soupeř nekompromisní ranou skóruje, za nás kope Mira a se štěstím propasíruje míč do sítě – 2:2
  2. Mira tlumí penaltu soupeře a míč, který se líně kutálí do sítě dokáže zastavit těsně před brankovou čarou. Rozhodnutí má na noze Honza, který osvědčuje svoji kopací techniku a precizní ranou rozhoduje – 3:2!!!

Mohly vypuknout bujaré oslavy, po infarktových penaltách jsme vyhráli turnaj O pohár Rytíře Vítka! Petr byl navíc vyhlášen hvězdou turnaje – gratulujeme!

Vyhlášení

Z pohledu trenérů

Výživný turnaj, patřičná minutáž s minimálními prostoji kladla nároky na fyzickou kondici a morálně-volní vlastnosti hráčů. Kluci v této zkoušce obstáli, zejména obě utkání s Porubou byla skvělou prověrkou, finále se dohrávalo na vůli a bolelo, ale touha uspět byla na herním projevu vidět. Těší mě, že i ve vysokém tempu a časoprostorovém tlaku dokázali kluci produkovat fotbal, a to jak kombinace, tak individuální technické dovednosti, vše bylo podloženo pracovitostí a odměna v podobě zlatých medailí a poháru je zasloužená.